![]() | |
Jaké změny v procesněprávních otázkách a provádění výkonu rozhodnutí a exekucí přináší Lex Covid? Tento nový zákon za stanovených podmínek umožňuje prominutí zmeškání procesní lhůty, a to i v případech, ve kterých by to jinak ze zákona nebylo možné. Lex Covid dále stanovuje, že až na výjimky do 30. 6. 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí a exekuci prodejem movitých věci a prodejem nemovitostí, ve kterých má povinný uveden trvalý pobyt. Jak jsme již informovali, prezident republiky podepsal dne 20. 4. 2020 zákon známý pod názvem „Lex Covid“, který má řešit praktické problémy, které vznikají v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 v oblasti soudních řízení, insolvencí a také upravuje fungování právnických osob. Účelem tohoto newsletteru je představit obsah zákona Lex Covid týkající se procesněprávních otázek a provádění výkonu rozhodnutí a exekuce. Prominutí zmeškání procesních lhůt V důsledku přijetí mimořádných opatření soudy utlumily svoji činnost a zejména výrazně omezily přístup veřejnosti do budovy soudu, což vedlo mimo jiné k omezení nahlížení do soudních spisů. Tím bylo ale některým účastníkům řízení znemožněno nebo podstatně ztíženo provedení nezbytných procesních úkonů ve stanovených lhůtách, např. vyjádření k žalobě. Vzniklá situace se dala v některých případech řešit podáním žádosti o prodloužení lhůty k učinění úkonu, soudy ale nestíhaly tyto žádosti v přiměřené době vyřizovat. Lex Covid proto umožňuje prominutí zmeškání lhůty za stanovených podmínek, a to i v případech, ve kterých by to jinak ze zákona nebylo možné. Podmínkou pro prominutí zmeškání lhůty je podání žádosti/návrhu dotčeného účastníka ve stanovené lhůtě, ke které musí být připojen zmeškaný úkon. Lhůta k podání žádosti započne běžet od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření proti epidemii, ze kterého vyplývalo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta neskončí dříve než určitý počet dní od skončení nouzového stavu. Jednotlivé lhůty, ve kterých je možno podat návrh nebo žádost o prominutí zmeškání lhůty, se v různých oblastech procesního práva liší. V civilním soudnictví je nutné podat návrh na prominutí do 15 dní od skončení nebo zrušení mimořádných opatření. Pokud účastník zmeškal lhůtu k vyjádření k žalobě, v důsledku čehož byl vydán rozsudek pro uznání, soud na základě návrhu dotčeného účastníka rozhodne o prominutí zmeškání lhůty k vyjádření a o zrušení rozsudku pro uznání. Ve správním soudnictví je třeba podat žádost o prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu do 14 dní od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, jež omezovalo nebo podstatně ztěžovalo učinění zmeškaného úkonu. V řízení o výkon rozhodnutí lze žádost o prominutí lhůty podat do 7 dní od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření. Prominout však nelze zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí, kterým přešlo na vydražitele vlastnické právo k dané věci (příkladem může být výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, postižení obchodního závodu formou jeho prodeje). Nově lze za této mimořádné situace podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí i poté, co byl výkon rozhodnutí již proveden, pokud k tomu došlo během účinnosti mimořádných opatření a účastník nemohl návrh z důvodu mimořádných opatření podat dříve, než byl výkon proveden. Účastník může podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, pokud byl nařízen na základě nevykonatelného rozhodnutí, rozhodnutí k výkonu bylo zrušeno nebo se stalo neúčinným, nebo pokud byl výkon rozhodnutí nepřípustný, protože je dán jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Obdobné platí také pro exekuční řízení. Pokud navíc povinný v exekučním řízení kvůli mimořádným opatřením zmeškal lhůtu ke splnění vymáhané povinnosti, může požádat o prominutí jejího zmeškání. Povinný však musí uhradit vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce do 15 dní od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, což pro něj bude ve výsledku znamenat nižší náklady exekuce. V insolvenčním řízení může osoba, která v důsledku mimořádných opatření zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v tomto typu řízení, do 7 dní od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření podat žádost o prominutí zmeškání lhůty, ke které musí připojit zmeškaný úkon. Toto však neplatí, pokud bylo již o dané věci rozhodnuto, nebo pokud již nabylo právní moci rozhodnutí, proti kterému účastník zmeškal podání námitek a tyto by chtěl nově podat. V řízení před Ústavním soudem nelze návrh odmítnout jen proto, že byl podán po uplynutí stanovené lhůty, pokud jej navrhovatel podal opožděně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření proti epidemii. Návrh je ale nutné podat nejpozději do 15 dnů od ukončení nebo zrušení daného mimořádného opatření. Tato lhůta však neskončí dříve než 15 dnů od ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Pokud osoba v trestním řízení v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření proti epidemii zmeškala lhůtu k provedení úkonu, může požádat o její navrácení. Tímto způsobem lze navrátit i lhůtu k podání dovolání. O navrácení lhůty je nutné požádat do 3 dnů od ukončení nebo zrušení předmětného mimořádného opatření, tato lhůta však neskončí dříve než 3 dny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. K žádosti o navrácení lhůty je nutné připojit i předmětný úkon, pokud dosud nebyl učiněn. Lex Covid upravuje také prominutí zmeškání lhůty v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a také prominutí zmeškání lhůty v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech – v obou případech může oprávněná osoba podat žádost o prominutí do 15 dní od ukončení nebo zrušení mimořádných opatření proti epidemii. Spolu s žádostí je potřeba učinit i podání, k němuž se promeškaná lhůta vázala. Vyhovující rozhodnutí soudu o prominutí zmeškání lhůty, mimo rozhodnutí Ústavního soudu, nemusejí být odůvodněna. Výkon rozhodnutí a exekuční řízení Lex Covid dále stanovil, že do 30. 6. 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí a exekuci prodejem movitých věci a prodejem nemovitostí, ve kterých má povinný umístěn trvalý pobyt. Toto neplatí, pokud povinný písemně oznámí soudu, že má soud ve výkonu rozhodnutí nebo ve výkonu exekuce výše uvedeným způsobem pokračovat, nebo pokud je předmětem řízení vymáhání pohledávky na výživném, pohledávky náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví nebo náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.
| |
Newsletter společnosti act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o. informuje obecně o vybraných legislativních změnách, judikatuře a právních problémech. Informace předkládané v newsletteru mají pouze informativní povahu a nepředstavují úplný přehled změn v legislativě, judikatuře či právní praxi. Do newsletteru jsou zařazovány informace, které naše advokátní kancelář vybírá dle vlastního uvážení s ohledem na zajímavost či praktickou využitelnost informací pro adresáty newsletteru. Aplikovatelnost v newsletteru publikovaných informací na specifické případy je závislá na konkrétních okolnostech. Tento newsletter nepředstavuje právní radu a act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s. r. o. neodpovídá za aplikaci závěrů či skutečností uvedených v newsletteru na jakýkoli právní případ. | |
![]() |